OSOBNÍ STRANA

PLANETY

SLUNÍČKO

VESMÍR A VůBEC

LINKY



obrazek Marsu

MARS

Rovníkový poloměr - 3 397,2 km
Perioda rotace - 24 d 37 h 23 min
Doba, po kterou se šíří světlo ze slunce - 12 min 40 s
Střední vzdálenost od slunce - 1,523 691 AU
Střední vzdálenost od slunce - 227 900 000 km
Sklon osy - 23,98 stupňů
Střední rychlost siderického pohybu - 24,11 km/s
Oběžná doba siderická - 1,88089 roků (tropických)
Oběžná doba synodická - 2,13541 roků (tropických)
Měsíce Phobos -- Poloměr - 23 km
Deimos -- Poloměr - 13 km

SROVNÁNÍ PLANET MARS - ZEMĚ

Hodnota

Mars Země
Průměr (km): rovníkový 6 794,4 12 756,3
polární 6 751 12 713,5
Hmotnost 0,1074 1
Hustota (kg/m3) 3 930 5 515

Gravitační zrychlení na povrchu (m/s2)

3,725 9,806
Úniková rychlost (km/s) 5,024 11,19
Vzdálenost od Slunce:
minimální (mil. km) 206,65 147,1
maximální (mil. km) 249,18 152,1
Excentricita: 0,093387 0,017
Siderická oběžná doba-rok (ve dnech) 686,9796 365,25 636
Rozsah vzdálenosti od Země 56 až 398 mil. km
Úhlový průměr 25"až 4"
Jasnost -2,8 až +2,0 magnitudy
Sklon osy rotace (ke kolmici na rovinu dráhy) 23,98 23,45

Roční doby na severní polokouli (dny):

jaro 198,52 - 92,76

léto 183,65 - 93,65

podzim 146,70 - 89,84

zima 158,10 - 89,00

Minimální vzdálenost od Země (mil. km): 55,6(bude 27. 8. 2003) až 101 (bylo 11. 2. 1995)

Maximální vzdálenost od Země (mil. km): 398

STAVBA MARSU

POVRCH

Vzhledem k polovičnímu průměru Marsu proti Zemi je povrch této planety necelou jednou třetinou povrchu Země, to je asi tolik, kolik tvoří naše pevniny. Krajina obou polokoulí Marsu se podstatně liší.

Jižní polokoule , četné krátery a pánve s horkými hřebeny, podobná měsíčnímu terénu, jenže plošší. Největší pánev , Hellas Planitia (průměr 1 600 km, hloubka 6 km)

Severní - rovinatá s rozsáhlými plošinami (Vastitas Borealis). V oblasti Tharsis vulkanické kužely štítových sopek. Olympus Mons (průměr základny 550 km, výška 24 km) je nejmohutnější ve sluneční soustavě, dvakrát větší než Mauna Kea na Havajských ostrovech.

Rovníková oblast - údolní systém Valles Marineris (délka 4 500 km).

Polární oblasti (tzv. čepičky) - sezonní usazeniny vodního ledu a tuhého CO2.

Celkově povrch připomíná kamenitou poušť, jejíž červená barva je způsobena výskytem oxidů železa. Půda obsahuje v průměru 50 procent kyslíku, 15,25 procent křemíku, 15 procent železa, 5 procent hliníku a do 2 procenta titanu, relativně hojně je zastoupena síra a chlor.

 

VODA

Mars je velmi suchá planeta, avšak voda se na ní přesto vyskytuje. Atmosférický tlak u povrchu je tak nízký, že nemůže být v kapalném stavu , snad s výjimkou "louží" v nejhlubších proláklinách.

Nad vrcholky hor pozorujeme bílá oblaka z ledových krystalků, podobná pozemským cirrům a nízko nad povrchem se občas vytvářejí ranní mlhy. Vodní oblaka se výrazněji vyskytují na severní polokouli, nejvyšší atmosférická vlhkost nastává kolem slunovratů poblíž 40 severní areografické šířky. Střední obsah vodní páry v atmosféře je 0,03 procenta , po kondenzaci by vytvořila povrchovou vrstvu o tloušťce přes 50 Nm.

Na povrchu nacházíme vodní jinovatku především kolem pólů , severní polární čepičku tvoří usazeniny vodního ledu, jižní pak směs ledu a ztuhlého CO2. S příchodem jara se plocha zmenšuje, v zimě narůstá k 60. rovnoběžce.

Na mnoha místech severní polokoule nacházíme vyschlá koryta řek, kdysi se vlévajících do oceánů. V jedné takové oblasti přistála sonda Mars Pathfinder. Soudíme, že v nejstarším období vznikly na severní polokouli mělké oceány, do nichž se vlévaly prudké řeky. Před třemi miliardami let se začala zmírňovat vulkanická aktivita, Mars se ochlazoval a vysychal. Část vody se usadila jako led, postupně překrývaný půdní erozí, část unikla do meziplanetárního prostoru.

Předpokládá se, že pod povrchem najdeme poměrně bohaté zásoby vody , veškerá voda, obsažená v atmosféře, na povrchu i pod povrchem, by mohla odpovídat souvislé povrchové vrstvě o tloušťce až a několika set metrů.

 

 

ATMOSFÉRA

Atmosféra je řídká, průměrný povrchový tlak kolem 680 pascalů je 150krát nižší než na Zemi, 95,3 procenta tvoří oxid uhličitý, 2,7 procenta dusík, 1,6 procenta argon (zejména radiogenní), 0,14 procenta kyslík, 0,07 procenta oxid uhelnatý, stopová množství vodních par, neonu, kryptonu a xenonu.

V důsledku nižší přitažlivosti klesá tlak s rostoucí výškou pomaleji, než u Země, takže nad 90 kilometrů je atmosféra na Marsu hustší než na Zemi. Do výšky kolem osmi kilometrů dosahuje ozonosféra. Kolem 120 kilometrů nad povrchem se rozkládá turbopauza, v níž přestává turbulence plynů. Nad 130 kilometry začíná ionosféra (o řád méně hustá než u Země) a nejvyšší vrstvy přecházejí do vodíkové korony, dosahující až do vzdálenosti 25 000 kilometrů. V atmosféře byly zaznamenány mohutné studené fronty a t aké vysoká oblačnost podobného rázu, jako na Zemi.

Oblaka:

- bílá z ledových krystalků,

- šedá z drobných krystalků oxidu uhličitého se pohybují ve výškách kolem 20 kilometrů i více,

- žlutá z prachových částic (pod 10 Nm), které proudění vyzdvihuje do výšky kolem deseti kilometrů.

Prachové bouře jsou nejčastější (a také nejmohutnější) na jižní polokouli v průběhu léta, když je Mars současně poblíž přísluní. Vyšší teploty (obvykle na horských pláních) vyvolávají rozsáhlé větrné proudění, při kterém je zvířený prach vynášen vysoko do atmosféry. Mohou trvat i několik měsíců, než se částice opět usadí. Globální písečná bouře byla zaznamenána například při příletu sond v roce 1971, kdy se částice dostaly až do výšky nad 50 kilometrů a zakryly výhled i na nejvyšší vrcholky hor.

Větrné proudění je poměrně značné a dosahuje až 130 metrů za sekundu (450 km/h), avšak vzhledem k hustotě atmosféry je účinek podstatně menší, než mají pozemské uragány. V místech přistání sond Viking i Pathfinderu je obvykle vánek nepřevyšující sedm metrů za sekundu (25 km/h) s občasnými prudšími závany o dvojnásobné rychlosti.

 

 

TEPLOTY

Teploty na Marsu se pohybují v rozmezí -130 C až +17 C. Vzhledem k excentricitě dráhy Marsu jsou na severní polokouli během roku menší teplotní rozdíly než na jižní.

Průměrná roční teplota na rovníku je kolem -40 C, ve středních šířkách -60 C a na pólech -130 C až -110 C. Nízké teploty způsobuje větší vzdálenost od Slunce a řídká atmosféra, která nestačí udržet teplotu povrchu ohřátého během dne, takže v noci dochází k silnému ochlazení. Teplota ovzduší je za dne nejméně o dvacet stupňů Celsia nižší než teplota povrchového materiálu, za noci se tepelný rozdíl vyrovnává. Denní tepelné rozdíly se podobají vnitrozemí Antarktidy. Na rovníku se v poledne povrch o hřívá na +17 C a a během noci rychle klesne na -70 C.

První meteorologická měření "in situ" uskutečnily sondy Viking v době začínajícího léta. Průměrná denní teplota v jejich okolí byla -34 C (resp. u Vikingu 2 -30,5 C). Nejníže klesala teplota před východem Slunce: -85 C, resp. -81 C. Nejvyšší teplota, naměřená odpoledne místního času, dosáhla -24 C.

 

 

ŽIVOT

Kdysi před třemi až čtyřmi miliardami let se podmínky na Marsu podobaly těm, jaké panovaly na Zemi. Není vyloučeno, že zde začaly vznikat i primitivní formy života , avšak chyběl jim zřejmě čas k dalšímu vývoji. Závěry týmu NASA, který zjistil stopy fosilního života v meteoritu ALH84001 z doby před 3,6 miliardy let se nyní ověřují. Mars Pathfinder není pro přímé studium života vybaven.

 

 

PATHFINDER PŘISTÁL!

Podle plánu přímo z příletové dráhy a s přesností pod jeden kilometr. Sestupový manévr začal v 16.52 UT vstupem do atmosféry pod úhlem 14,2 ve výšce 125 kilometrů při rychlosti 7 500 metrů za sekundu. V průběhu sestupu se měření zapisovala do palubní paměti. Před nadměrným ohřevem sondu ochraňoval aerodynamický štít, odvozený ze sondy Viking. Nejvyšší přetížení nepřesáhlo 20 G (ve výšce kolem 30 km). Během tří minut se rychlost sestupu snížila na 400 metrů za sekundu, při níž se ve výšce jedenáct a ž šest kilometrů na povel akcelerometru rozevřel padák o průměru 12,7 metru. Dvacet sekund poté se oddělil aerodynamický štít. V L-80 s (L - okamžik dopadu sondy na Mars) ve výšce sedm až čtyři kilometry při rychlosti 95 až 65 metrů za sekundu se oddělil přistávací modul, který zůstal viset na dvacetimetrovém závěsu. V atmosféře stokrát řidší než u Země padák zpomalil rychlost zhruba na 60 metrů za sekundu (odpovídá rychlosti závodního automobilu).

V L-8 s ve výšce asi 250 metrů se během sekundy nafoukl vak ze šesti kulových polštářů. Při rychlosti 61,5 metru za sekundu se ve výšce 98 metrů zažehly brzdicí motory. Po oddělení padáku se v L-4 s asi 21 metrů nad povrchem přerušil závěs sondy. Ta dopadla na povrch v L = 0 s rychlostí 18 metrů za sekundu. Jako obrovský plážový míč po povrchu šestnáctkrát poskočila (až do výšky pětipatrového domu), než se zastavila. Celkově tedy skákala a kutálela se ještě 2,5 minuty po prvním kontaktu a urazila př i tom téměř kilometr. Po zastavení se zcela neporušené vaky začaly vypouštět (asi hodinu) a tři minuty po dopadu už vysílač hlásil úspěšné splnění úkolu. Poté ho palubní počítač z důvodů úspory energie vypojil a sonda pracovala v automatickém režimu.

V místě přistání byly 3.02,21 ráno skutečného místního času (tzv. LTST). V L+84 min začalo rozevírání panelů, trvající okolo hodiny. V 19.45 UT (v 5.45 LTST) vyšlo Slunce. Zhruba v té době se automaticky zapojil vysílač, první informace byly přijímány od 21.09 do 22.13 UT, spojení přes všesměrovou anténu začalo před půlnocí UT. Pátého července kolem 01.00 UT se měly vysunout obě rampy a po televizní kontrole měl ve 3.58 UT (kolem 2. hodiny odpoledne místního času) Sojourner sjet na povrch. V 18.20 L TST (8.45 UT) Slunce zapadalo , avšak Sojourner stále ještě vězel na svém místě, protože vak se pod jeho plošinou nedokonale vyprázdnil a ta zůstávala příliš vysoko. K sestupu došlo až 6. července kolem 05.40 UT. V té době byl už přistávací modul přejmenován na Carl Sagan Memorial Station. O dvacet minut později měli vědci před sebou snímek, na kterém bylo jasně vidět "šest kol na Marsu".

Začaly rušné soly na Marsu a neméně rušné dny na Zemi. Podle programu měl Pathfinder fungovat nejméně 30 solů, avšak předpokládá se, že by mohl vydržet mnohem déle , snad až do září 1998. S hlavní aktivitou se počítá pouze za plného denního světla, neboť po západu Země se uskutečňují jen meteorologická měření. V noci je sonda v klidovém režimu s minimální spotřebou.

Země vychází nad místní obzor kolem 2.40 LTST a zapadá před 16. hodinou LTST. Přenos dat na ni se uskutečňuje nejméně dvakrát za sol (9,11 h a 12,14 h); prostřednictvím směrované antény proudí data rychlostí 8,2 kilobitu za sekundu. Dopoledne se rovněž uskutečňuje rychlostí 250 bitů za sekundu přenos povelů ze Země. Bez problémů se sice provoz Pathfinderu neobešel , například 5., 10., 11. a 14. července došlo k samovolnému resetování počítače sondy, avšak tuto závadu se již podařilo odstranit. Patná ctého sol (19.,20.7.) se nepodařilo navázat spojení mezi Zemí a sondou, což bylo zaviněno chybou na Zemi a ne na Marsu. Za měsíc činnosti se Mars vzdálil na 222 milionů kilometrů, takže radiový signál letěl na Zem už 12 minut 21 sekund!

Denní zisk informací je v průměru kolem 60 megabitů, ale například 15. července bylo předáno 90 megabitů. Za 30 solů bylo získáno 1,2 gigabitu údajů a 9 669 zobrazení povrchu. Teprve pak si Pathfinder poněkud "vydechl" a dva dny dobíjel palubní akumulátor.

Velmi zajímavá jsou meteorologická hlášení. Potvrzují poznatky sondy Viking před 21 lety. Teplota prudce klesá již jen několik desítek centimetrů nad povrchem a časové (,,,) změny jsou velmi rychlé - 30-40 C během několika minut. Nejvyšší teploty jsou odpoledne (kolem -12 C, zatím rekordní -2 C), nejnižší ráno před východem Sluncem (-73 C až -79 C). Povrchový tlak je o deset až dvacet procent nižší, než měřil kdysi Viking (675 Pa) a kolísá zhruba o 30 pascalů.

Pathfinder pořídil již několik panoramatických pohledů kolem dokola , jeden z nich charakterizovali vědci jako "prezidentský". Aby se v terénu lépe orientovali, významnější kameny a místa na obzoru si odborníci "pokřtili" , dvojitý vrcholek v pozadí je Twins Peak, jeden z velkých kamenů Yogi (Yogi Bear je u nás znám jako Méďa Béďa).

Stejně skvěle si vede Sojourner. Jeho životnost měla být nejméně sedm solů a za vrcholný úspěch by se považovalo, kdyby vydržel v chodu celý měsíc. Po třiceti solech zůstával stále ve vynikající technické kondici (i když ho jeho řidič občas málem "uštval"). Akumulátor (který bohužel nelze dobíjet) byl vypotřebován jen z poloviny. Sojourner je v provozu téměř každý sol zhruba od 7.30 do 16.30 LTST, avšak pohybuje se obvykle jen v poledne (mezi 10. až 14. h). Po každé jízdě se informace přenášejí do h lavního počítače Pathfinderu. Za 30 solů urazil celkem 52 metrů a předal na Zemi 384 záběrů povrchu s kameny i sondy. Jeho putování po Marsu není samozřejmě bez vzrušujících okamžiků , například 6. sol (9.,10.7.) u kamene Yogi sklonoměr automaticky vypnul jeho elektromotory ve chvíli, kdy se dostal do příliš strmé polohy.

Mimořádně cenné jsou informace o chemickém a mineralogickém složení kamenů i půdy , například kámen Barnacle Bill se podobá marsovským meteoritům, naopak Yogi má jednodušší stavbu a obsahuje relativně málo křemíku. Všude kolem je velmi jemný prach o průměru pod 50 km ("jako naplaveniny v Nebrasce"), usazující se na všem rychlostí asi tři % za sol.

 

OBLAST PŘISTÁNÍ

Pathfinder přistál v místě o souřadnicích 19,33 severní šířky, 33,55 západní délky (střed rozptylové elipsy byl 19,5 s. š., 32,8 z. d.). Všechno nasvědčuje tomu, že se strefila nejen sonda, ale i vědci, když tuto oblast vybírali. Tady zřejmě před více než třemi miliardami let opravdu tekla voda! Dávné řečiště, vlévající se do Chryse Planitia...

Pánev Ares Vallis leží v oblasti A-1, před čtvrt stoletím vybrané pro přistání Vikingu 1, avšak dodatečně vyhodnocené jako (tehdy) nevhodné pro přistání. Viking pak přistál asi 850 kilometrů odtud. Primárním důvodem byl požadavek dosáhnout areografické šířky do 20 , aby se zajistilo dostatečné osvětlení slunečních baterií. V době přistání bylo Slunce nad 15 severní šířky.

Průběžné informace o Ares Vallis získává HST.

 

 

KALENDÁŘ PRO MARS (severní. polokouli)

13. 3. 1997 - letní slunovrat

17. 3. 1997 - Mars v opozici se Sluncem

20. 3. 1997 - Mars nejblíže k Zemi (98,64 mil. km)

12. 9. 1997 - podzimní rovnodennost

6. 2. 1998 - zimní slunovrat

22. 6. 1998 - Mars nejdále od Země (376,7 mil. km)

15. 7. 1998 - jarní rovnodennost

17.12.1998 - Mars v aféliu (249,18 mil. km od Slunce)

29. 1. 1999 - letní slunovrat

2. 5. 1999 - Mars nejblíž k Zemi (86,5 mil. km)

1. 8. 1999 - podzimní rovnodennost

25. 11. 1999 - Mars v perihéliu (206,65 mil. km od Slunce)

25. 12. 1999 - zimní slunovrat

1. 6. 2000 - jarní rovnodennost

3. 8. 2000 - Mars nejdále od Země (392 mil. km)

4. 11. 2000 - Mars v aféliu (249,18 mil. km od Slunce

17. 12. 2000 - letní slunovrat

 

 

 

ČAS NA MARSU

plyne samozřejmě stejně rychle (či pomalu) jako na Zemi. Avšak údaje o činnosti Sojourneru a Pathfinderu jsou uváděny různě. Buď v pozemských jednotkách (obvykle okamžik, kdy se událost udála , na Zemi se o ní však dovídáme později o dobu letu signálu prostorem), nebo v místních jednotkách (local true solar time).

Sluneční den na Marsu je nazýván sol (solar day). Pokud stanovíme, že má 24 "marsovských" hodin, platí pro přepočet mezi časovými údaji na Marsu a na Zemi následující tabulka:

Mars Země

1 sekunda = 1,0275 sekundy

1 minuta = 1 minuta 1,65 sekundy

1 hodina = 1 hodina 01 minut 39 sekund

1 sol = 24 hodin 38 minut

Pro opačný přepočet platí, že 0,973 "marsovských" sekund = 1 "pozemská" sekunda.

 

PRVENSTVÍ V KOSMICKÉM VÝZKUMU MARSU

10. 10. 1960 M1 (650 kg) - první pokus o meziplanetární let: neúspěšný start, exploze v T+200 s

1. 11. 1962 Mars 1 (893 kg) - první průlet kolem Marsu

spojení přerušeno 21. 3. 1963 (106,2 mil. km od Země) pro poruchu v systému orientace, 19. 6. 1963 průlet 193 000 kilometrů nad povrchem

28. 11. 1964 Mariner 4 (261 kg) - první snímky Marsu zblízka

15. 7. 1965 průlet 9 850 kilometrů nad povrchem (22 snímků s rozlišením 3 km), spojení do 20. 12. 1967

19. 5. 1971 Mars 2 (4 650 kg) - první dopad na povrch

orbitální modul: 27. 11. 1971 družice (spojení do 22. 8. 1972)

pouzdro: 27. 11. 1971 dopad 44 j. š., 47 v. d.

28. 5. 1971 Mars 3 (4 650 kg) - první přistání na povrchu

orbitální modul: 2. 12. 1971 družice (spojení do 22. 8. 1972)

pouzdro: 2. 12. 1971 v 13.49,05 UT přistání 45 j. š., 158 z. d., spojení jen 20 s

30. 5. 1971 Mariner 9 (1 029 kg) - první umělá družice Marsu

14. 11. 1971 družice (spojení do 27. 10. 1972, 7 329 snímků)

20. 8. 1975 Viking 1 - první informace z povrchu Marsu Orbiter (2 325 kg)

19. 6. 1976 družice, spojení do VIII/1980, dráha zvýšena tak, aby k dopadu nedošlo před rokem 2019

Lander (600 kg na povrchu) 20. 7. 1975 v 12.12 UT přistání 22,27 s. š., 47,94 z. d, spojení do XI/1982

4. 7. 1997 Mars Pathfinder - první vozítko na povrchu

4. 7. 1997 v 16.59 UT - přistání 19,33 s. š., 33,55 z. d.

6. 7. 1997 - první jízda vozítka Sojourner

 

MARS PATHFINDER

Start: 4. 12. 1996 v 6.58 07 UT

Hmotnost startovní: 895 kg (vč. 93 kg pohonných látek)

Hmotnost při příletu k Marsu: 566 kg

Hmotnost po přistání: 264 kg

Hmotnost přístrojů: 25 kg

PŘISTÁVACÍ MODUL - čtyřstěn o hraně asi 0,9 m se třemi kovovými bočnicemi, které se po přistání rozevřely jako "okvětní lístky" (pro ustavení, jako rampa vozítka a nosníky slunečních baterií).

Energetický systém: sluneční baterie - 3,3 m2, max. 160 W, 1 200 Wh denně.

Telekomunikační systém: technická i vědecká data SE přenášejí multiplexem jedním kanálem. Při využití radioteleskopů o průměru 34 metrů je poměr signál/šum 6 000 : 1, to je asi 37 decibelů, což umožňuje digitální přenos rychlostí 1,2 kilobitu za sekundu. Při využití antén o průměru 70 metrů je rychlost až 8,2 kilobitu za sekundu. V den přistání měl přicházející signál hodnotu -146 dBm (dB na miliwatt), čili 2,5.10-18 wattu.

Přístroje:

* IMP (Imager For Mars Pathfinder)

- hmotnost 5,20 kg, spotřeba 2,6 W

Stereoskopický barevný zobrazovací systém s výměnnými spektrálními filtry, CCD detektory 256x256 prvků a další vybavení na vysunovací tyči jeden metr nad povrchem. Vedlejší experimenty: studium magnetických a mechanických vlastností povrchového materiálu.

* ASI/MET (Atmospheric Structure Instrument/Meteorology Experiment)

- hmotnost 2,04 kg, spotřeba 3,2 W

Meteorologická observatoř se sadou senzorů teploty, tlaku a proudění větru ve výšce 0,25; 0,5 a 1 metr nad povrchem. Vikingy měly čidlo jen v jedné výšce a nemohly být proto získány informace o vertikálním proudění.

 

 

 

ROVER - první vozidlo na Marsu

Technické označení: MFEX (Microrover Flight Experiment)

Jméno: Sojourner

Ovládání: ze Země, řadu činností vykonává autonomně

Podvozek: šestikolový Rocker-Bogie, každé kolo vlastní náhon

Hmotnost vozidla: 10,6 kg

Rozměry: délka 630 mm, šířka 480 mm, výška 280 mm a zdvih podvozku 130 mm.

Energetický systém: panel slunečních baterií - 0,22 m2, max. 16,5 W, 100 Wh denně, nedobíjitelná doplňující baterie

Přístroje:

* ZOBRAZOVACÍ ZAŘÍZENÍ

Vpředu monochromatická stereokamera, vzadu barevná kamera s milimetrovým rozlišením (kodak)

* APXS (Alpha Proton X-Ray Spectrometer)

- hmotnost 0,74 kg, spotřeba 0,8 W

Alfa-protonový a rentgenový spektrometr, výklopně umístěný na zadní části podvozku pro určení obsahu významných prvků (úplná analýza vzorku trvá 10 hodin).

 

 

DALŠÍ VOZIDLA NEJEN PRO MARS

MARSOCHOD - již mnoho let se testuje střídavě v Arizoně a na Kamčatce ruský Marsochod o hmotnosti asi sto kilogramů, vybavený americkou elektronikou. S jeho startem se nyní nepočítá.

DANTE - kráčející, dálkově ovládaný robot Carnegie Mellon Univ. v Pittsburghu (1,7 mil. USD), testovaný se střídavými úspěchy mimo jiné v Antarktidě a na úpatí sopky Mt. Spurr na Aljašce (srpen 1994).

ROCKY 7 - minirover JPL nové generace o hmotnosti asi patnáct kilogramů, schopný operovat v rozmezí několika desítek kilometrů od místa přistání. Start možná v roce 2001.

NOMAD - čtyřkolový robot pro budoucí využití v Antarktidě, na Měsíci a na Marsu, vyvinutý NASA Ames Research Center a Robotic Institute (Carnegie Mellon University) v Pittsburghu. Má hmotnost 720 kilogramů a skvěle se osvědčil 15.-31. července 1997, když urazil 215 kilometrů v chilské horské poušti Atacama. Asi dvacet kilometrů se řídil zcela sám, 25. 7. byl řízen z Kalifornie na vzdálenost 9 000 kilometrů. V roce 1998 a 1999 bude využit pro hledání meteoritů v Antarktidě.

Nejbližší budoucnost

12. 9. 1997 v 01,26 UT dorazí k Marsu sonda MARS GLOBAL SURVEYOR

Start. hmotnost: 1 030 kg (650 kg pohonné látky, 75 kg přístroje)

Přístrojové vybavení: pět záložních přístrojů ze sondy Mars Observer

Cíl: vytvoření umělé družice Marsu pro získání informací o morfologii povrchu, topografii, geologii, magnetosféře, počasí a klimatu na Marsu

4. 3. 1998 - ukončení změny dráhy využitím atmosférického brzdění

15. 3.1998 - zahájení detailního mapování

 

 

 

(Příští opozice Marsu)

1998/99

Planet-B

Start: srpen/září 1998 raketou M-V-3.

Hmotnost sondy: 540 kg

Cílem je vytvoření 1. japonské družice Marsu (150-50 000 km) pro výzkum atmosféry a získání detailních záběrů povrchu.

Mars-Surveyor (Orbiter)

Start: 10. 12. 1998 raketou Delta 2/7326 (Med-Lite)

Hmotnost: 450 kg

Cílem je navedení sondy na dráhu kolem Marsu 24. 9. 1999, poté bude dráha změněna manévrováním v atmosféře (aerobraking) na pracovní ve výšce 380 kilometrů. Výzkum plánován do konce roku 2001, pak využití jako retranslátor.

* MARCI (Mars Color Imager), hmotnost 1 kg (5 % podobného zařízení Mars Observeru) - dvě miniaturní kamery s nekonvenční optikou. Každá má rozměry 6x6x12 centimetrů, hmotnost 0,5 kg a spotřebu 2,5 W. Je vybavena prvky CCD Kodak KAI-1001 (1 018x1 018 pixelů) a digitálním procesorem signálu.

Širokoúhlá kamera pro denní globální mapy v pěti oborech (mj. UV - 250 a 330 nm - pro výzkum atmosférického ozonu) s optimálním rozlišením jeden kilometr/pixel. Středněúhlá kamera pro vybrané oblasti na Marsu s rozlišením 40-50 m/pixel, pracující v deseti spektrálních kanálech v intervalu 425-1 000 nm.

* PMIRR (Pressure Modulator InfraRed Radiometer)

Záložní přístroj z Mars Observeru - devítipásmový infračervený spektrometr pro získávání profilů tlaku, teploty, obsahu vodních par a prachu v atmosféře do výšky 80 kilometrů nad povrchem Marsu s cílem mimo jiné monitorovat denní meteorologické změny a změny povrchu způsobené atmosférickými efekty.

* MARS RELAY - retranslační zařízení

Mars-Surveyor (Lander)

Start: 3. 1. 1999 raketou Delta II 7326 (Med-Lite)

Hmotnost: startovní 431 kg, přistávací 230 kg, vědecká aparatura 20 kg

Cílem je přímé přistání 6. 8. 1999 v místě o souřadnicích 71 j. š., 210 z. d. (severní okraj jižní polární čepičky), předpokládaná doba trvání výzkumu do 28. 2. 2000.

Lander se podobá zmenšené sondě Viking - přistane na třech vzpěrách, energii zajistí dva panely slunečních baterií.

Hlavním úkolem je studium místních meteorologických podmínek, analýza povrchového materiálu (zejména vody a CO2) a snímkování.

Přístroje:

* MARS VOLATILE AND CLIMATE SURVEYOR

Integrované zařízení o hmotnosti jen sedmnáct kilogramů, obsahující dvoumetrový manipulátor s kamerou, analyzátor obsahu vodního ledu a ztuhlého oxidu uhličitého v půdě, tyč se stereoskopickým zobrazovacím zařízením, meteorologická čidla, plynový analyzátor.

* MARDI (Mars Descent Imager)

Miniaturní zobrazovací systém (5x5x10 cm, 0,42 kg, spotřeba 2 W) pro panchromatické snímání během sestupu sondy na padáku z výšky šest kilometrů k povrchu s nejvyšším rozlišením do jednoho centimetru na pixel.

* LIDAR

Ruský laserový dálkoměr (1 kg) pro měření vodní mlhy a prachu v atmosféře.

* DEEP SPACE-2 (program New Millenium)

Dvojice penetrátorů (průměr 7.5 cm, 2,5 kg) pro detekci podpovrchové vody pomocí mikrolaserového systému. Oddělí se od sondy těsně před jejím vstupem do atmosféry, dopadnou na povrch rychlostí 200 metrů za sekundu asi 200 kilometrů od přistávacího modulu a jejich spodní část pronikne do hloubky 0,5 až 2 metry.

Náklady na obě expedice roku 1998: 187 mil. USD + 26 mil. na penetrátory.

 

2001

Mars-Surveyor Program (Orbiter)

Start: březen 2001

Sonda podobné velikosti jako v roce 1998 by měla nést zbývající přístroj z Mars Observeru, a to GRS (Gamma Ray Spectrometer) pro zkoumání přítomnosti vody, který však již bude konstrukčně značně zastaralý (hmotnost 35 kg). První sonda, jež bude navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu s využitím techniky "aerocapture", to je zbrzděním atmosférou.

Mars-Surveyor Program (Lander)

Start: duben 2001

Uvažuje se o instalaci miniroveru nové generace, jehož akční radius by byl několik desítek kilometrů a který by mohl mimo jiné provádět sběr vzorků pro pozdější odvoz. V současnosti se zkouší vývojový prototyp. Není vyloučeno, že by nesl také německo-český experiment Mikrotel - miniaturní mikroskop, spojený s televizní kamerou.

Náklady na obě expedice roku 2001: 250 mil. USD.

2003

Mars-Surveyor (Orbiter)

Sonda využívající k navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu manévrování v atmosféře. Uvažuje se rovněž o ruském pouzdru o hmotnosti asi 100 kilogramů, vybaveném plazmovými motory, které by bylo odděleno na areocentrické dráze, přiblížilo se k měsíci Deimos a případně přistálo na měsíci Phobos.

Mars Surveyor (Lander)

Dosud nespecifikovaná sonda pro přistání na Marsu. S největší pravděpodobností ponese jedno nebo více vozítek, vybavených manipulátory.

Náklady na obě expedice v roce 2003: 220 mil. USD.

Mars Together

Start: raketou Molnija

Sonda o hmotnosti 1 200 kilogramů by mohla například nést americký meziplanetární úsek a ruský přistávací modul s roverem "marsochod" o hmotnosti asi 100 kilogramů, popřípadě aerostat z původních propozic pro let Mars-96. Projekt není schválen a zůstává ve stadiu odborných konzultací.

2005

Flotila levných družic, přistávacích pouzder a mobilních roverů. Není rovněž vyloučena realizace "Mars Sample Return Mission" (výprava s návratem vzorku hornin o hmotnosti do 3 kg), která by v nových podmínkách (1996) už nestála dvě až deset miliard dolarů, jak se odhadovalo v době sond Viking, nýbrž jen 300 až 400 milionů dolarů.

2010+

I když nejoptimističtější odhady kladou přistání prvních lidí na Marsu do konce první dekády 21. století, reálnějším termínem je rok 2017.

 

 

INFORMACE O ODKAZECH

Poprvé v historii můžeme sledovat výzkum Marsu téměř v přímém přenosu na internetu.

Zájem o Pathfinder ve světě je ohromný. Středisko JPL vytvořilo systém dvaceti zrcadlových serverů, který je v trvalém provozu. "Pathfinder webmaster" David Dubov zaznamenal od 1. července do 4. srpna celkem 565 902 373 spojení! Rekordním dnem se stal 8. červenec, kdy se za jediný den uskutečnilo 47 milionů spojení - dvojnásobek než kdykoliv během posledních olympijských her.

Domovská stránka Mars Pathfinder je k dosažení na adrese:

http://mpfwww.jpl.nasa.gov

Pro další, spíše hlubší zájemce byl nově zřízen "Mars Pathfinder News&Information" - svým způsobem souborný archiv tiskových zpráv, zpracovaných obrázků, animací, vědeckých výsledků, zpráv o počasí na Marsu atd.

http://www.jpl.nasa.gov/marsnews

Většina uživatelů internetu ovládá angličtinu, avšak ani ostatní nemusí zoufat: s malým, obvykle jednodenním zpožděním jsou informace o expedici dostupné ve slovenském překladu (Mars Pathfinder - vítejte na Marsu!) na adrese:

http://www.isternet.sk/mpf

Čerstvé údaje a hlavně pestrý výběr snímků z Marsu přinášejí rovněž počítačové monitory v pražském Planetáriu (případně na Štefánikově hvězdárně). Od 13. září je Planetárium ve znamení Marsu a uvádí mimo jiné i nový audiovizuální program STOPY NA MARSU (autoři M. Grün, J. Šifner, L. Hálová).