OSOBNÍ STRANA

PLANETY

SLUNÍČKO

VESMÍR A VůBEC

LINKY



ÚTĚK OD ROZUMU

Martin Petrásek - 1998

 homepage

    "Astrologie si nezasluhuje, aby jí člověk věnoval svou pozornost, avšak lidé žijí v klamné představě, že k matematikovi patří."
    (Johannes Kepler)

Hranice tvůrčí činnosti člověka se rozšířily milióny kilometrů od mateřské planety. Už dnes se posunuly hraniční oblasti sociální sféry za dráhy posledních planet a blíží se okraji sluneční soustavy. Přitom se lidstvo nedokáže vypořádat s tak primitivní záležitostí jakou je astrologie. Co vlastně toto odvětví pseudověd znamená? Jsem často tázán na rozdíl mezi astrologií a astronomií. Odpovídám vždy jednoduše. Astronomie je vědou, astrologie je smyšlenou idealistickou teorií, založenou na ohlupování lidu. Astrologové se snaží určit vliv hvězd a jiných těles na pozemské události (člověka) a předpovědět, co se stane v budoucnosti. V diagramu, který při sestavování používají, je Země středem a vše ostatní je rozloženo okolo ní v jakémsi pásu dvanácti znamení. Každá planeta, včetně Měsíce a Slunce, má domov v nějakém znamení. Takovéto spojení se nazývá ekliptikální dům. Nachází-li se planeta právě zde, nejvíce na jedince svými vlastnostmi působí. Se vzdalováním od ekliptikálního dómu její vliv naopak slábne. Obloha je dále rozdělena na dómy "horizontální". Ty si můžeme představit jako úseky mezi poledníky. Mají tedy tvar jakési pomerančové slupky, ale jsou ještě rozděleny na polovinu. Je jich obdobně jako znamení dvanáct. Protože se obloha otáčí, vstupují do jednotlivých dómů znamení, planety, Měsíc a Slunce. Aspekt je další důležitou položkou pro sestavení horoskopu. Pod tímto názvem si můžeme jednoduše představit úhel, jež spolu planety svírají - zorný úhel. Významnými aspekty jsou konjunkce (největší úhlové přiblížení těles), opozice (úhlově jsou si planety nejdále), kvadratuda (90 stupňů) a podobně. V sedmnáctém století však Koperníkův heliocentrický systém dokázal, že Země středem vesmíru není. Země ve středu horoskopů tak přestala mít logický význam a astrologie upadla v zapomění. Stává se záležitostí jen pochybných šarlatánů.

Z DĚJIN

Ve starověku existovaly astrologie a astronomie jako věda jediná. Jejich původ se datuje do období Mezopotámie, tedy do doby vzniku prvních civilizací. Lidé v té době pozorovali pravidelné pohyby oblohy, byli uchváceni tajemně dorůstajícím a zase couvajícím Měsícem či nepravidelně se pohybujícími planetami. První zaznamenaná pozorování se oběvují u Číňanů (8.stol.př.n.l.) a u Babyloňanů (6stol.př.n.l.). V posledních šesti stoletích se Babyloňanům podařilo vyvinout metody, pomocí nichž dokázali vypočítat postavení Slunce, Měsíce a planet na dlouhou dobu dopředu. Této metody později začalo využívat moho národů, zvláště astrologové na ní úspěšně parazitovali. Nejlepších výsledků na poli astronomie však dosáhli Řekové. Objevili, například, že Země má tvar koule a její objem vypočítal poprvé s velmi dobrou přesností kolem roku 190 př.n.l. Eratosthenes. Pro nás je již jen těžko pochopitelné, jak astrologie mohla dosáhnout opět takového rozmachu a vilvu. V dobách pozdní antiky se astrologie dostala z helénské kulturní oblasti k Peršanům a Indům, později na dálný východ a k Arabům, u nichž vznikla rozsáhlá astrologická literatura. Uprostřed 12.století pronikla astrologie do Evropy, kde její vliv v 15.-16.století neustále vzrůstal. Ať již došlo k jakýmkoliv hladomorům, katastrofám či neštěstím, vše bylo připisováno špatným konstelacím planet. Člověk by si mohl myslet, že se taková odvážná hvězdopravecká tvrzení musí dostat do střetu s církví, leč byla to právě astrologie, která řídila nejen důležité politické, ale i papežské a církevní rozhodnutí. Typickým příkladem byl Valdštejn, významný vojevůdce, který se nechal ovládat hvězdami až do těch nejmenších podrobností. A právě sestavením Valdštejnova horoskopu byl pověřen sám věhlasný Kepler, astrology tolik do diskuzí předhazovaný vzor vědce - astrologa. Jak však vypovídá jeho citát z úvodu nebo jeho soukromá korespondence, stavěl se k astrologii nanejvýše kriticky. Přesto však Valdštejnovi vyhověl, avšak pouze z důvodů finančních, neboť mu v té době dlužila císařská pkladna plat.

    "Pravda, astrologie je bláznivá holčina, avšak, milý bože, kampak by se poděla její matka, vysoce rozumná astronomie, kdyby tuto bláznivou dcerku neměla!..., ...A příjmy matematiků jsou ostatně tak ubohé, že by matinka určitě hladověla, kdyby dceruška nic nevydělávala." (Johannes Kepler)


Navíc horoskopem, který Valdštejnovi sestavil, se trefil absolutně vedle! V době pro kterou mu předpovídal slávu a vítězství v bitvách Valdštejn zemřel!

ODOLNÁ ASTROLOGIE?

Po úpadku v 17. století se však pradoxně staví na nohy počátkem století našeho, nejspíše z důvodů sociálně politických krizí. Astrologie dostává novou podobu založenou na starých předpotopních teoriích, hlouposti a naivitě zájemců. Kupříkladu v horoskopech uvádějí astrologvé zdánlivé postavení Slunce takové, jaké bylo před dvěma tisíci lety. Avšak v důsledku precese (pohybu zemské osy) se tato zdánlivá pozice Slunce posune za 26000 let o celý nebeský rovník. Znamená to, že znamení zvěrokruhu nesou jména souhvězdí, s nimiž se časově shodovala před celými dvěma tisíci lety! K další časové shodě souhvězdí a znamení tedy dojde znovu až za 25790 let. Tím pádem jsou Slunce, Měsíc, planety i hvězdy zanášeny do takových znmení, v nichž se nacházely na počátku našeho letopočtu! Z toho vyplývá základní a zcela jistá nefunkčnost horoskopů. Pro astrology je dvanáctka věru magickým číslem. Připomeňme horizonzální dómy, znamení... Zadává toto číslo do astrologie jistý řád, který vnáší jistě značnou důvěru. Takový řád, jež opisuje děje na Zemi ději na obloze, se nazývá hermetické pravidlo. Takže jak jinak tomu může být, než říkají astrologové, když vše ve vesmíru je podrobeno tomuto ryze pozemskému řádu. Je tomu tak skutečně? Samozřejmě ne! Při bedlivém prohlédnutí oblohy či hvězdné mapy totiž zjistíme, že astrologové zapoměli na souhvězdí hadonoše, jež také do ekpliptiky, a to dosti značně, zasahuje. Je to skutečně jen omyl, nebo to jen vyhovovalo tehdejším sestavovatelům horoskopů. Vzhledem k pozici astrologie si astrologové nemohou dovolit přiznat chybu, neboť veškeré jejich dosavadní snažení by bylo na nic a oni by se stali terčem posměchu. Neuvědomují si však, že ani druhá cesta není tím pravým ořechovým. Dokazuje totiž, že děje na obloze nejsou v symetrii s ději na Zemi, že horoskop je skutečně jen dílem člověka a budoucnost, kterou předpovídá, je pouze přeludným lidským výmyslem. Počali se tedy tito rádoby vědci cestou odlišnou. Na každou výtku si najdou výmluvu. Místo aby se zamysleli a poopravili svá tvrzení k "dokonalosti", jen zapírají a předstírají, že to tak má být. Ve své sleposti si ani neuvědomují jak jsou jejich tvrzení protiřečná a primitivně hloupá. Je známo, že astrologie byla doménou i jiných civilizací. Pro další zajímavý důkaz nedokonalosti "naší" astrologie tedy navštívíme civilizaci Mayskou. Pro ně měly taky planety význam věštění budoucnosti a výkladu života a existence. Například Mars byl pro ně planetou mírumilovnou a lidé v jeho znamení byli klidní a láskyplní. Podíváme-li se však zpět do astrologie "naší", zjišťujeme, že zde je planeta Mars zcela jiná. Mars je považován za planetu zlou, nepříznivou, ničitele života. Mars (Ares) byl synem Jupiterovým a jeho manželky Juno. Byl zlým válečníkem. Proto v astrologii je Mars symbolem pro prudkou mysl, zlost, ničení, vraždění, vojevůdství a vladařství. Tento rozpor je vskutku zajímavý. Nebo chtějí snad astrologové tvrdit, že na každý národ působí planety různě? Nebo se jedná o další omyl astrologie. Styďte se pánové a dámy věřící této nepovedené blamáži! A aby toho ještě nebylo dost, jsou zde statistiky. Není žádná taková, která by přisuzovala astrologii jakoukoliv, byť sebemenší úspěšnost. Statistikám se již věnovala spousta vědců, ba dokonce i astrologů. Nenašel se nikdo, kdo by došel k závěru astrologii vyhovujícímu. Připouštím, že existují práce jež astrologii do značné míry podpořují i úspěšností, avšak tyto pokusy se zatím vždy ukázaly být zaujatýmy nebo podvrhy. Nyní tedy stojíme před poměrně extrémním paradoxem. Jak je možné, že se astrologie dostala se svým iluzionismem tak daleko a dobrala se takového rozmachu? Odpověď je vskutku na snadě. Hloupost, naivita, touha po poznání budoucnosti, komerční televize, rádia, bulvární periodika. To vše je živnou půdou pro růst této pavědy. Je jisté, že se astrologie ani v budoucnosti nezbavíme, ale můžeme na ni upozornit, a to především ty, kteří stále neznají onen rozdíl mezi astronomií a astrologií. Nejsou to totiž jen prostí lidé bez vyššího vzdělání, děti a mladí se svými ideály, ale právě i studovaní lidé, právníci, podnikatelé, státníci ba dokonce celé závody a koncerny, které se tímto vychytralým paradigmatem řídí. Astrolog sestavující horoskop třeba pro takovýto podnik má hned několik významných výhod. Výsledky, které zjistí, jsou tajné a tedy neověřitelné a odměny za takovou práci vskutku pohádkové. Naskýtá se nám tedy otázka, zda ekonomika některých podniků není v krizi právě díky těmto vizionářům. Odtud také pramení ona známá alergie astronomů na astrologii a vše s ní spojené. K sestavení horoskopu totiž nepotřebujete nic víc než fantazii, příručku, která vám řekne jaký má ten či onen objekt vliv, hvězdářskou ročenku, jež je k dostání na hvězdárnách, a pak už jen pár týdnů studovanou sférickou astonomii. Za několik týdnů se tedy z vás může stát fundovaný astrolog s výplatní páskou mnohokráte obsahující i pěticiferné položky. Zatímco astronom po složení maturity a absolvování minimálně pětiletého studia vysoké školy zjišťuje, že ve džbánku vědění má teprve na dně a o výplatách s takovými položkami si může nechat jen zdát. Mimochodem, až se setkáte s astrologem, zeptejte se ho jaké má vzdělání, nebo co bylo jeho poslední zaměstnání. Mnohokrát budete jisťe překvapeni!

KONFRONTACE

Zúčastnil jsem se jednou astrologického semináře. Když se přednášející po dvou hodinách nudného a logiku nedávajícího výkladu začal dožadovat otázek, neodolal jsem. Po mé druhé otázce však byl seminář podivně rychle ukončen. "Co říkáte na skutečnost, že Česká a Slovenksá republika nemá společný vývoj?" Přednášející nechápe souvislosti, a tak vysvětluji. "Horoskop se sestavuje podle času a místa narození. Samostatná Česká a Slovenská rerpublika vznikly rozdělením 1. 1. 1993 v 0 hod 0 min 0 sekund SEČ. Za místo vzniku je třeba považovat hranice, kde se země rozdělily. Místo vzniku i čas jsou tedy pro obě republiky společné. Tedy mají stejný horoskop a musí mít zákonitě i stejný vývoj. Proč stejný vývoj nemají?" Přednášející se pouští do zdlouhavého vysvětlování, ze kterého nakonec vybrusluje větou: "To asi skutečně vysvětlit nedokážu." Druhý a také bohužel poslední dotaz, který jsem astrologovi položil, zněl: "Jaký byste sestavil horoskop pro člověka narozeného za polárním kruhem, v období polární noci, zrovna v době, kdy nad obzorem není žádná planeta ani Měsíc? Jeho horoskop je tedy prázdný. Znamena to, že takový člověk horoskop nemá?!" Při této otázce přednášející již veřejně kapituloval. Po semináři se mi podařilo přednášejícího ještě "odchytit" a věnoval jsem mu na památku pár dalších dotazů. Jeho úspěch se samozřejmě opakoval.
* * *
Žijeme v době, kdy známe téměř přesná složení planet, kdy víme o více než pěti planetách zanášených do horoskopů ( i když někteři pokrokoví astrologové našli místo i pro ty zbylé, později objevenť - Uran, Neptun a Pluto). Žijeme v době rozmachu vědy a techniky a myslím si, že se již nemusíme nechat ošálit tímto více než pochybným paradigmatem. Přesto se to však stává a poškození si ani neuvždomují, že naletěli. Proč se vlastně zdá astologie pro lid tak seriózní a faktická? Odpověď myslím nebude tak složitá. Lidé se nechávají omámit jednak tou spoustou odborných názvů, jež dodávají právě onu vědeckou serióznost (ascendent, descendent, konjunkce, aspekt...). Dále úspěšností, jež údajně má. Astrologové uvádějí tolik příkladů, kdy se jejich horoskopy vyplnily (nezmiňují se přitom o neúspěších, kterých vždy bývá téměř absolutní většina) a ostatně, kdo by nechtěl znát svou budoucnost? Dnešní vyspělý svět schvátil styl konzumního života. Především se zakousl do řad prostých obyvatel. 365 večerů u své oblíbené komerční televize s pečící se pizzou v mikrovlnce. A jen sedět a dívat se, jak to té Xeně jde pěkně od ruky. Po čtyřista šedesátem osmém díle svého oblíbeného rodiného seriálu pak rychle na kutě a ráno zase na šichtu. V raním bulváru si ještě přečtu, co mě čeká a nemine, dyť na těch horoskopech přece něco musí být, jinak by to tam nedávali. A hlavně! Je-li astrolog přece jen úspěšný, často je to tím, že je také dobrý pozorovatel a psycholog. Nezbývá mi než doufat, že se vám již onen závoj tajemnosti kolem astrologie vypařuje a prosvítá pozadí v barvách prolhanosti a výsměchu nad hloupostí a naivitou lidí. Nejedná se tedy ani o vědu ani o žádný zázrak pramenící z mozků myslících bytostí, leč o pouhopouhou slátaninu vychytralosti našeho století. Astrologie do historie nepochybně patří, ale právě tam je její místo. Dnešní astrologie jiě nemá pražádnou souvislost s astrologií starověku či středověku. Dnešní astrologové si již nezaslouží ono krásné České pojmenování - HVĚZDOPRAVEC.

( zpět )