OSOBNÍ STRANA

PLANETY

SLUNÍČKO

VESMÍR A VůBEC

LINKY



Planeta Venuse
obrázek Venuše

VENUŠE

Rovníkový poloměr - 6 052 km
Perioda rotace - 242 d 23 h 34 min
Doba, po kterou se šíří světlo ze slunce - 6 min 1 s
Střední vzdálenost od slunce - 0,723 332 AU
Střední vzdálenost od slunce - 108 210 000 km
Sklon dráhy k ekliptice - 3,394°
Sklon osy - ~ 179 °
Hustota - 5,2
Střední rychlost siderického pohybu - 34,99 km/s
Oběžná doba siderická - 0,61521 roků (tropických)
Oběžná doba synodická - 1,59869 roků (tropických)
Měsíce Venuše je bez měsíců

Atmosféra a podmínky na povrchu

Pravděpodbně největší pozoruhodností Venuše je její atmosféra. Již před érou kosmických sond se předpokládalo , že je velmi hustá a teploty v ní jsou značně vyšší než v atmosféře Země. Skutečné hodnoty tlaku a teploty u povrchu, které přímo změříly přistávací moduly sond Veněra , však přesáhly jakékoli dřívější odhady. Teplota u povrchu planety dosahuje 450°C a tlak 900 kPa. Sondy sestavily i model Venušiny atmosféry a stanovily průběh teploty s výškou. Detekovatelná atmosféra s hustotou 10-15 g cm-3  začíná  ve výšce 250 km nad povrchem. Ve výšce 125 km hustota vzroste na 10-10 g cm-3. Teplota ve výšce 250 km je kolem 27°C a klesá na -93°C ve výšce 100 km. Odtud pak k povrchu roste.

V nižších vrstvách atmosféry se již pak začíná vyskytovat oblačnost. Nejvyšší vrstva oblaků dosahuje do výšky asi 70 km, jde o poměrně hustou oblačnost , která odráží asi 75 % dopadajícího slunečního záření. Složení nejvyšší vrstvy oblaků tluste asi 5 km, je však naprosto neporovnatelné s pozemskými oblaky - považuje se za velmi pravděpodobné , že ji tvoří kapičky kyseliny sírové s typickým průměrem kolem 1 mikrometru, jejich hustota je asi 300 kapiček v krychlovém centimetru. teplota na hranici oblačné vrstvy je asi 2°C a tlak zhruba poloviční než na povrchu Země. Dohlednost v této vrstvě je poměrně velká asi 6 km , přesto však již pod ní nelze pozovat Slunce jako disk. Mezi 58 až 52 km nad povrchem Venuše leží druhá vrstva oblaků, vníž se kromě kapiček kyseliny sírové vyskytují i částice kapalné a pevné síry. Velikost pevných částic dosahuje až 15 mikrometrů hustota klesá   na 100 částic na krychlovém centimetru. Průměrná teplota je 40°C a dohlednost 1,6 km. Pod touto vrstvou oblaků je tenká mezivrstva bez oblačnosti, následovaná třetí vrstvou oblaků dosahující až do výšky 49 km. V této třetí vrstvě převažují částice síry s hustotou 400 částic na krychlovém centimetru a dohlednost se snižuje na úrověň běžnou v zemských oblacích.Pod těmito třemi vrstvami onlaků vytvářejících se v tropopauze je vrstva lehkých mlh. Posledních 20 až 30 km nad povrchem je již atmosféra čistá, dohlednost dosahuje 80 km  a celkové osvětlení se přibližuje podmínkám na povrchu Země za zamračeného dne. Při dalším poklesu k povrchu se osvětlení stává následkem roztoucího rozptylu a absorpce stále červenějším. Z výšky 7 km by již mohl pozorovatel rozpoznat v rudém přítmí některé podrobnosti na povrchu.Konečně přímo na povrchu je osvětlení sinavě červené a dohlednost klesá asi na 3 km.

Měřením sond také ukázala, že Venušina atmosféra obsahuje 98 % CO2, 1 až 3 % dusíku a několik ppm helia, neonu a argonu.Vysoký podíl CO2 , který špatně propouští infračervéné záření je hlavní příčinou skleníkového efektu , a tím vysoké teploty na povrchu Venuše.

Příští přechod Venuše přes sluneční disk nastane 7.6.2004