OSOBNÍ STRANA

PLANETY

SLUNÍČKO

VESMÍR A VůBEC

LINKY



země
obrazek Zeme

ZEMĚ

Rovníkový poloměr - 6 378,140 km
Perioda rotace - 23 d 56 h 04 min
Doba, po kterou se šíří světlo ze slunce - 8 min 19 s
Střední vzdálenost od slunce - 1 AU
Střední vzdálenost od slunce - 149 600 000 km
Největší vzdálenost od Slunce - 152 100 000 km
Nejmenší vzdálenost od Slunce - 147 100 000 km
Oběžná rychlost - 29,8 km s-1
Úniková rychlost - 11,2 km s-1
Zploštění - 0,003
Sklon osy - 23,45 °
Hustota 5,5
Střední rychlost siderického pohybu - 29,77 km/s
Oběžná doba siderická - 0,24085 roků (tropických)
Oběžná doba synodická - 1,00004 roků (tropických)
Měsíce Měsíc -- Poloměr 1 738,0 km

Dráha a rotace

Země obíhá kolem Slunce ve střední vzdálenosti 149,6 km po mírné výstředné dráze (její exentricita 0,017 je třetí nejmenší v planetární soustavě). Dobu, za kterou oběhne kolem Slunce, nazýváme rok. Tropickým rokem (365d5h48m46s) se rozumí doba , která uplyne mezi dvěma průchody Slunce jarním bodem. Vzhledem  k tomu, že se jarní bod vlivem precese a nutace pohybuje, potřebuje Země k dokončení jednoho úplného oběhu (vztaženého k velmi vzdáleným bodům -např. k hvězdám) dobu poněkud delší (365d6h9m9,5s) , kterou nazýváme siderický rok. Doba mezi dvěma průchody země periheliem se nazývá anomalistický rok (365d6h13m53s).

Atmosféra

Hmotnost celé atmosféry tvoří asi jednu miliontinu celkové hmotnosti Země.Spodní vrstvy vzduchu jsou stlačovány horními,takže s narůstající výškou  nad zemí rapidně ubývá hustoty vzduchu. Znamená to ,že v nejnižší vrstvě atmosféry, v troposféře, je soustředěno asi 75 % celkové hmoty atmosféry. Ve spodní hladině troposféry, tj mezi zemským povrchem a hladinou 5500 m, bychom navážily 50 % celkové hmotnosti atmosféry1 a mezi zemí a hladinou 36 km se nachází  skoro všechna hmota našeho vzdušného obalu, 99 % .

Nejspodněší vrstva se nazývá troposféra, mí vertikální rozměr od zemského povrchu do výšky zhruba 8-14 km. Horní hranice se mění v závislosti na roční době a také podle zeměpisné šířky. Nad polárními oblastmi je tato hranice kolem 6 km, kolem rovníku zasahuje troposféra až do 14-16 km. V pásmu mírných  zeměpisných šířek sahá  do výšky asi 11 km v zimě to může být jen 6 km v létě 14 km. Horní hranici troposféry tvoří vrstva jejíž mohutnost dosahuje nekolika set metrů až dva kilometry a která se nazývá tropopauza. Ve výškách 11-50 km se nachází stratosféra. Stratosféra je od další vrstvy oddělena stratopauzou. Nat stratopauyzou je mezosféra. Její hranice jsou 50 až 80 km. nad ní je opět přechodová vrstva - mezopauza a pak je termosféra 80-450 km. Teplota vzduchu v termosféře dosahuje několik set °C.

Teplota vzduchu při zemském povrchu - absolutní minima se dostávají k hranici   -90°C a absolutní maxima až 60°C

Objemový podíl jednotlivých plynů v atmosféře do výšky 60 km od zemského povrchu:

Dusík 78,06  %
Kyslík 20,90  %
Argon 0,932  %
Helium 0,000 46  %
Neon 0,001 61  %
Krypton 0,000 008  %
Xenonu 0,000 008  %

Objemový podíl oxidu uhličitého,vodní páry,sirovodíku a oxidu siřičitého je proměnlivý. Řídí se teplotou, nadmořskou výškou, vegetací a bohužel i stavem narušení ekologické rovnováhy.

Složení a obaly Země

Vnější část Země tvoří zemská kůra s průměrnou tlouštkou 10 až 40 km. Pod oceánem je tlouštka zemské kůry podstatně menší než pod kontimentem. Pod kůrou je zemský plášť. Vhlobce 2900 km je uvažována Guttenbergova-Wiechrova diskontinuita která vyznačuje hranici zemského jádra.

Vnitřní teplota Země stoupá směrem do nitra. Toto zvýšení dosahuje průměrně 2 až 3 °C na 100 m hloubky.